CZK /EUR CZK /EUR
Ačkoliv se původně mělo za to, že existuje jeden jediný vitamin B (stejně jako např. vitamin C), dnes už víme, že to není tak úplně pravda. Takzvaný B-komplex obsahuje dokonce rovných 8 různých vitaminů: tiamin (B1)), riboflavin (B2), niacin (B3), kyselinu pantotenovou (B5), pyridoxin (B6), biotin (B7), kyselinu listovou (B9) a kobalamin (B12). I když hlavní funkcí většiny z nich je uvolňování energie z jídla, v mnohém se také liší. Pojďme se na ně tedy společně podívat trochu blíž.
Tiamin byl z celé skupiny vitaminů B objeven jako první, proto se může pyšnit jedničkou. Stejně jako jeho kolegové je i on rozpustný ve vodě a jeho nadbytku se tělo zbavuje spolu s močí. Tiamin je klíčový pro přeměnu sacharidů (cukrů) na energii a hraje také důležitou roli ve správném fungování nervů. Podle některých studí podporuje paměť, zlepšuje náladu a pomáhá ke kvalitnějšímu spánku.
Tiamin najdete ve vepřovém masu, fazolích, celozrnném pečivu (a rýži), oříškách, semínkách nebo třeba v bramborách. Vařením ve vodě se ovšem část tohoto vitaminu vytrácí. Většina z nás se nedostatku tiaminu obávat nemusí, starší lidé by si ale jeho příjem měli pečlivě hlídat. Také pokud ve velkém holdujete kávě, zbystřete pozornost. Možná vám bezpečně zažene únavu, ale zároveň také sníží hladinu vitaminu B1.
Jako součást B-kompexu se riboflavin velkou měrou podílí na metabolismu, tím ale jeho práce zdaleka nekončí. Hraje důležitou roli při tvorbě hormonu štítné žlázy, imunitních buněk a červených krvinek, pomáhá antioxidantům v boji se škodlivými volnými radikály. Chrání oči, kůži i nervy, zajišťuje rychlejší hojení tkání, snižuje intenzitu migrénových záchvatů. A v neposlední řadě pomáhá v boji s akné.
Schopnost našeho těla ukládat riboflavin (a většinu ostatních „béček“) je velmi omezená, proto je nutné dbát na jeho dostatečný příjem. Zejména u seniorů, těhotných i kojících žen a teenagerů. Dobrým zdrojem vitaminu B2 je mléko, jogurt, sýry, vejce, hovězí maso nebo celozrnné pečivo. Snadno se ale ničí, je-li vystavený slunečnímu záření. Jeho nedostatek se může projevit bolavými ústními koutky a citlivýma očima se sklony k pálení a svědění.
Podobně jako zbytek B-komplexu má i niacin velký vliv nejen na metabolismus, ale také na náš nervový systém a stav kůže. Krom toho pomáhá regulovat hladinu krevního cukru a podporuje správnou funkci zažívacího traktu. Niacin se osvědčil i v léčbě onemocnění kloubů, konkrétně revmatoidní artritidy a osteoartrózy. Zhruba polovinu potřebného množství vitaminu B3 si naše tělo umí samo vyrobit, zbytek musíme získat z potravy.
Chybějící niacin může způsobit těžké onemocnění jménem pelagra, u nás se ho ale obávat nemusíme. Mírný nedostatek se projevuje podrážděnou kůží nebo poruchami trávení. Vitamin B3 najdeme hlavně v masu, ale i v luštěninách nebo oříškách.
Jak napovídá samotný název (z řečtiny, pantos = všude), vitamin B5 neboli kyselinu pantotenovou najdeme v široké škále potravin rostlinného i živočišného původu. A velmi podobně je na tom i biotin (vitamin B7). Oba jsou natolik rozšířené, že je jejich nedostatek v lidském organismu prakticky vyloučený – s výjimkou těžké podvýživy. Dobrým zdrojem jsou luštěniny, celozrnné pečivo, sušené ovoce, ryby, drůbež, vnitřnosti nebo ovesné vločky.
Jak biotin, tak i kyselina pantotenová pomáhá tělu využívat sacharidy, tuky a bílkoviny tím, že se podílí na jejich štěpení. Biotin také udržuje pevné a zdravé nehty a omezuje nadměrné vypadávání vlasů. Kyselinu pantotenovou potřebujeme pro tvorbu stresových hormonů, které nám pomáhají zvládnout vypjaté situace. Její spotřeba je vyšší u lidí, co trpí depresí, úzkostí nebo např. častými migrénami.
Přestože jde o jeden z nejdůležitějších vitaminů, na kterém závisí celá řada procesů v našem těle, až třetina dospělých má v jeho příjmu značné rezervy. Spolu s vitaminy B9 a B12 hraje pyridoxin velkou roli ve zpracování škodlivého homocysteinu, čímž podstatně snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a dalších tzv. civilizačních chorob. Krom toho se podílí např. na tvorbě bílkovin a červených krvinek, pomáhá udržovat zdravý nervový a imunitní systém a dokáže ženám ulevit od potíží spojených s premenstruálním syndromem.
Bohatým zdrojem vitaminu B6 je drůbež, ryby nebo vejce, najdete ho ale také např. v cizrně, bramborách, oříškách, banánech, avokádu a samozřejmě v celozrnném pečivu.
Kyselinu listovou dobře znají (nebo by přinejmenším měly znát) všechny ženy nosící pod srdcem nového človíčka. Významně totiž snižuje riziko vážných vrozených vad včetně rozštěpu páteře. Nicméně velmi důležitý je vitamin B9 i pro ostatní. Patří do velké trojky vitaminů (spolu s vit. B6 a B12), které společně bojují proti vysoké hladině homocysteinu, zodpovědného za celou řadu civilizačních chorob. Můžou nás tak ochránit např. před infarktem, mrtvicí, alergiemi, astmatem, depresemi nebo Alzheimerovou chorobou.
Zajistit si potřebné množství kyseliny listové čistě potravou nemusí být úplně snadné. Obsahuje ji především dozelena zbarvená zelenina (špenát, brokolice, kapusta apod.), ale také luštěniny nebo ořechy. Podobně jako ostatním vitaminům, ani tomuto nedělá dobře tepelná úprava či dlouhé skladování.
O hrozbě nedostatku vitaminu B12 se mluví zejména v souvislosti s vegany. Najdete ho totiž hlavně v potravinách živočišného původu – v masu, vnitřnostech, rybách, vejcích a mléčných výrobcích. Už méně se ale ví, že problém s příjmem doporučené denní dávky můžou mít i senioři. Ve stáří totiž klesá schopnost organismu tento vitamin z potravy vstřebávat. A tak se může objevit únava, deprese, poškození nervů nebo dokonce jistá forma chudokrevnosti.
Z dlouhodobého hlediska ale může mít nedostatek vitaminu B12 ještě závažnější důsledky. Bez jeho pomoci si tělo nedokáže poradit se škodlivým homocysteinem (za asistence vitaminů B6 a B9). A jak už bylo zmíněno výše, právě vysoká hodnota homocysteinu je tím nejrizikovějším faktorem pro rozvoj tzv. civilizačních chorob včetně infarktu nebo Alzheimerovy choroby.
Vyroben z mořské řasy Haematococcus pluvialis Přírodní astaxanthin je 20x - 50x silnější než astaxanthin syntetický.
Astaxanthin je červený pigment vyskytující se v přírodě v rozmanitých živých organismech, které se jeho vlivem zbarvují do červena. Podporuje tedy pigmentaci a opálení, a působí jako velmi silný antioxidant.
Astaxanthin má díky svým antioxidačním schopnostem blahodárný vliv na celý organismus. Existuje celá řada studií, které se vlivem astaxanthinu na lidské tělo zabývají.
1) Astaxanthin snižuje oxidativní účinky cukrovky
Obecně platí, že vysoká hladina cukru v krvi způsobuje u diabetických pacientů vysokou hladinu oxidativního stresu. Astaxantin může chránit pankreatické β-buňky (které produkují inzulín) před oxidačním stresem způsobeným vysokým krevním cukrem.
2) Astaxanthin snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění
Astaxantin může snížit LDL cholesterol, zvýšit HDL cholesterol a adiponektin a zabránitoxidaci lipidů v cévách.
3) Astaxanthin snižuje srdeční poškození způsobené srdečními záchvaty
4) Astaxanthin pomáhá s nealkoholickou tukovou jaterní chorobou (NAFLD)
je onemocnění charakterizované jaterní steatózou vznikající u osob bez významné konzumace alkoholu. Astaxantin zlepšuje citlivost na inzulín, zánět jater, a snižuje ztukovatění jater u myší ve stravě s vysokým obsahem tuku.
5) Astaxantin potlačuje rakovinu
U potkanů a myší s chemicky vyvolanou rakovinou úst, močového měchýře, tlustého střeva a prsu inhibuje astaxantin tvorbu a růst nádorů.
6) Imunita
Astaxantin zvyšuje tvorbu protilátek a snižuje imunitní odpověď. Suplementace 2 mg astaxantinu po dobu 8 týdnů zvyšovala imunitní odpověď a snížila CRP u mladých zdravých žen
7) Astaxantin chrání slizniční výstelku lidského žaludku před H. pylori a vředy
8) Astaxanthin chrání před poškozením UV zářením
9) Astaxanthin chrání oči před bakteriálním zánětem
10) Další účinky astaxanthinu:
snižuje poškození mozku z mrtvice, snižuje únavu ze cvičení, chrání mitochondrie před oxidačním stresem, pomáhá při zotavení z traumatické poranění mozku, může chránit před Alzheimerovou chorobou, před Parkinsonovou chorobou a léčit ji a pomáhá s vysokým krevním tlakem.
Označován také jako matka všech antioxidantů, je to hlavní antioxidant a "ředitel" celého imunitního systému.
Jedná se o tripeptid, který se účastní reakcí katalyzovaných několika enzymy a je složen třemi aminokyselinami (kyseliny glutamové, cysteinu a glycinu) spojenými chemickými vazbami.
Zdravotní přínosy Glutathionu
Glutathion jako antioxidant
Glutathion jako „master antioxidant“ má zásadní roli při udržování dalších antioxidantů v aktivní formě. Platí to například pro vitamin C (askorbát). Při snížených hladinách vitaminu C, který doprovází nejen karenční stavy, ale i řadu onemocnění, v jejichž etiologii hraje roli oxidativní stres a z něj se odvíjející zánětlivý proces), je třeba, aby ve zvýšené míře byla recyklována oxidovaná, neaktivní forma askorbátu na formu aktivní.
Glutathion má silné antioxidační vlastnosti, což znamená, že chrání buňky před poškozením, ke kterému dochází, když chemikálie reagují s kyslíkem. Tyto chemikálie zahrnují především volné radikály, ale jiné reaktivní druhy kyslíku zahrnují těžké kovy, peroxidy lipidů a peroxidy.
Glutathion a imunita
Významnou roli hraje glutathion v regulaci počtu a funkčnosti erytrocytů a leukocytů. Tím ovlivňuje stav imunitního systému.
Glutathion a rakovina
Glutathion je hlavní faktor v regulaci života, proliferace a smrti rakovinných buněk
Glutathion může pomoci s infekcemi
Virové infekce způsobují abnormální množství oxidativního stresu v buňkách v důsledku zánětu a snížení hladin glutathionu.
V mnoha chorobách (např. AIDS, COPD, cystická fibróza, chřipka a alkoholismus), snížená imunita a zvýšené riziko infekcí korelují s nízkou hladinou glutathionu.
Další účinky Glutathionu
Anti-agin, může pomoci při prevenci srdečních onemocnění, může zabránit onemocnění ledvin atd.
